Integrace

Integrace tedy znamená vyučovat všechny žáky v jejich spádových školách, v běžných třídách odpovídajících jejich věku a poskytovat jim a učitelům adekvátní podporu.
Může být úspěšná za předpokladu, že vezmeme to nejlepší ze speciálního a běžného školství a zkombinujeme to do jednotného systému vzdělávání. Podstatou integrace je společný život a společné učení handicapovaných a běžné populace.

Integrace žáka se specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování (VPU, VPCH) - tzn. s dyslexií, s dysortografií, s dysgrafií, s dyskalkulií, s dyspraxií (více k těmto poruchám učení viz.zde), nebo s poruchami aktivity a pozornosti (více zde) do běžné třídy základní školy je hledání a uplatňování takových postupů při školním vzdělávání, které by svou náročností odpovídaly schopnostem žáka. Žáci s VPU a VPCH jsou schopni podávat dobré výkony, pokud jim jsou vytvořeny vhodné podmínky a voleny správné postupy. Integrace není pouhé sympatické akceptování poruch učení nebo chování. Cílem je využít plný potenciál žáka, zapojit jej ve školním společenství a úspěšně ho dovést do dospělosti. Integrace jako prosté organizační včlenění žáka bez adekvátní, odborně poučené a metodicky diferencované péče o něj je nedostatečná.

Výhodou integrovaného vzdělávání je:
• příprava na dospělý život v běžném prostředí
• kvalitnější vzdělávání v důsledku vyšších nároků v běžném prostředí
• společné dospívání vrstevníků
• efektivní využívání zdrojů (speciální pedagogové a další odborníci, speciální pomůcky)
• rozvoj přátelství dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s ostatními vrstevníky
• snazší přijímání rozdílů
• práce v týmu (učitelé běžné školy, speciální pedagogové, rodiče, případně asistent)
• individuální přístup
• větší zapojení rodičů

Ale pozor, integrace:
• neznamená pouhé umístění žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP) do běžné třídy, bez podpory a služeb, které potřebuje, aby mohlo mít úspěch
• neznamená vzdát se kvalitních speciálních metod výuky, které žák potřebuje pro vzdělání
• neznamená přehlížení silných stránek, potřeb, preferencí a zájmů jednotlivých žáků se SVP
• nefunguje, když od učitele očekáváme, že bude žáka se SVP i ostatní žáky třídy učit kvalitně bez potřebné metodické a legislativní podpory
• nefunguje, když chceme, aby se všichni žáci učili tytéž věci, ve stejnou dobu a stejným způsobem

Legislativní zázemí pro integraci:
Podmínky, formy a zabezpečení integrovaného vzdělávání ve škole řeší v současné době Vyhláška č.73/2005 Sb. v platném znění o vzdělávání dětí žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí žáků a studentů mimořádně nadaných.

Individuální vzdělávací program (IVP):
Vzdělávání integrovaného žáka se má uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu. Je to dohoda, pracovní materiál, která vzniká na základě spolupráce mezi učitelem, žákem a jeho zákonným zástupcem. Je sestaven podle individuálních možností žáka a měl by vycházet z následujících zásad:
• shrnuje současnou úroveň dovedností a schopností dítěte
• stanovuje cíle vzdělávání v jednotlivých výukových předmětech, ve shodě s jeho typem postižení
• stanovuje strategii postupu při vzdělávání, obsahuje způsoby, jak průběžně kontrolovat a hodnotit výsledky nebo pokroky žáka
• zahrnuje i speciální pomůcky a služby (počet žáků ve třídě, pomoc asistenta pedagoga.), které jsou nutné k dosažení stanovených cílů
• sestavuje se na celý školní rok. Je-li to třeba, je možné jej v průběhu roku aktualizovat, přizpůsobovat aktuálním potřebám žáka.
• IVP by měl být vypracován pro všechny předměty, kterých se postižení žáka týká.

Nápravná (reedukační) péče:
Integrovaným žákům s VPU bývá obvykle (nemusí být však nutnou podmínkou) poskytována také speciálně pedagogická péče ve formě nápravné reedukace. I ta pak probíhá podle IVP. Tato nápravná péče bývá žákům obvykle poskytována vyškolenými pedagogy školy, do níž žák dochází, a to v čase mimo běžnou vyučovací dobu.

IVP by měl umožňovat:
• pracovat žákovi podle jeho schopností a osobního tempa
• najít učiteli optimální úroveň, na které může integrovaný žák pracovat
• uplatnit individuální přístup a pracovat na úrovni, kterou žák aktuálně dosahuje, bez obavy z neplnění požadavků učebních osnov
• zapojit do přípravy rodiče i žáka a učinit je spolu zodpovědné za výsledky jeho práce

Způsoby hodnocení žáka:
Vzhledem k tomu, že současná legislativa natolik podrobně metodiku hodnocení nerozvádí, lze z metodického hlediska pro hodnocení a klasifikaci integrovaných žáků nadále užívat doporučení, která obsahuje Metodický pokyn MŠMT ČR č.j.13711/2001-24, čl.V. Při hodnocení je kladen důraz na motivační složku - doporučuje se hodnotit především to, co žák zvládl. Doporučuje se upřednostnit širší slovní hodnocení, o které žádá zákonný zástupce žáka u ředitele dané školy. Dále je doporučeno zajistit, aby ostatní žáci ve třídě chápali podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace integrovaného žáka.

Zdroje:
Co byste měli vědět o integraci a nevíte, koho se zeptat / Brožura o.s.Rytmus, Praha 2003
Poruchy učení /Zelinková, Portál, Praha 2003
Individuální vzdělávací program / Mertin, Portál, Praha 1995

Zpracovala Mgr. Marie Sauerová

Asistent pedagoga

Charakter specifických vzdělávacích potřeb integrovaného žáka (těžké formy specifické poruchy učení nebo chování) může vyžadovat natolik individuální přístup, že neumožňuje vyučujícímu věnovat se v potřebné míře žákovi i ostatním dětem ve třídě. V těchto situacích je ve třídě nutná přítomnost další osoby – asistenta pedagoga. Ten pracuje ve třídě vždy na základě posouzení a doporučení odborného pracoviště (PPP, SPC) a se souhlasem ředitele školy.
Asistent pedagoga je veden učitelem a pracuje podle jeho pokynů. Účastní se aktivně sestavování IVP. Je třeba, aby měl k dispozici potřebné pomůcky, byl seznámen s dítětem a jeho rodinou, se speciálními potřebami dítěte. Poskytuje pomoc se sociální adaptací žáka v novém prostředí, pomoc při získávání pracovních návyků, při trénování soustředěnosti, při vytvoření struktury vyučovacích hodin. Asistent po dohodě s učitelem pracuje ve třídě s integrovaným žákem i s ostatními žáky.
Pokud není přímo zaměstnanec školy, musí mít alespoň středoškolské vzdělání, pedagogické vzdělání není podmínkou, ale je výhodou.